Po vstupu do areálu jsme se mohli volně procházet po všech různých výstavách, a dokonce si i některé exponáty vyfotit.
Mě osobně nejvíce zaujal exponát tuleně jménem Seraphine. Nachází se v mezipatře a byl to jeden z exponátů, na který jsme si mohli i sáhnout. Měl osahaný nos, protože se říká, že dotek jeho nosu nosí štěstí. Dále zde byly zajímavé různé barokní malby nebo malby ve stylu kubismu.
Nesmím zapomenout na kulturní vložku spolužáka Ondřeje, který dělal velmi přesvědčivě našim spolužákům i slečnám, které zde pracují, komentovanou prohlídku. Byly zde taky různé instalace, a dokonce i místo, kde jsme mohli něco napsat, jako vzkaz světu, a pak hodit do skleněné schránky. Hned po Seraphine mě zaujaly tisky za použití techniky linorytu. Výstava působila velice příjemně. A to platí jak prostory, tak exponáty.
(A ještě poslední vsuvka k tuleni, byli ním dekorovány některé dveře, a dokonce i letáčky!)
Text: René Kaňa
Foto: Filip Štaigl
